Přeskočit na hlavní obsah

Online přednáška č. 4 - Jak si ověřovat informace na internetu?

 Jsem ráda, že jsem v rámci této přednášky de facto obdržela přímo návod na to, jak ověřovat informace na internetu. Tento návod se pokusím od září sama zpracovat pro své žáky na ZŠ v nějaké ještě jednodušší formě. Zaujalo mě upozornění na selský rozum a na emočně vypjaté příspěvky, které byly nastíněny i v předešlých videích. V této souvislosti je zvlášť důležité uvědomění si, že velké množství nepravdivých informací cílí právě na emoce a chtějí ve čtenáři vybudit emoční reakci. Díky tomu mají pravděpodobně takový úspěch a rychlost v šíření. Je to vlastně takový novinářský bulvár jen s tím rozdílem, že se zpravidla, na rozdíl od bulváru, nepoškozují slavné celebrity, ale je zde snaha o ohýbání veřejného mínění, který má většinou nějaký politický či ekonomický podtext.

Oceňuji skutečnost, že se diskuse o ověřování informací dostává více na popředí a že je rozvíjena již na základní škole, protože z některých diskuzí na internetu mívám pocit, že starší generace naopak pod tíhou vyvolaných emocí častokrát přijímají danou informaci nekriticky. Domnívám se, že jsou pravděpodobně zvyklí informace automaticky přebírat jako pravdivé, a  o to více si vážím toho, že jsou v současné době snahy o to, aby byla mediální gramotnost a s ní související kritické myšlení rozvíjena. Sama si však chci dohledat a dále zjistit, zda proběhl výzkum v rámci různých věkových skupin, a zda se (díky těmto snahám) situace zlepšuje.

 

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Seminář č. 1 - Proč je mediální výchova důležitá?

Čeho si na tomto proběhlém semináři cením, je skutečnost, že mě donutil zamyslet se nad svým vlastním stráveným časem na sociálních sítích, neboť data, která nám byly během semináře promítnuty, byly poněkud dramatické, a utvrdily mě v tom, že je tato všeobecná přemíra trávení času online skutečně problém. My přitom, jakožto budoucí učitelé, máme možnost svým působením žáky motivovat a vést k tomu, aby zaujali zdravější a kritičtější postoj k internetovému světu než, který ukazují výše zmíněné statistiky. Žákům a žákyním bychom především měli ukázat, jak umět správně vybalancovat „online život“ a „offline život“. Předtím je však nezbytné, aby i my sami jsme toho byli schopni, a teprve potom k tomu můžeme vést i ostatní, tj. žáky a žákyně. Je třeba v rámci našeho učitelského působení poukazovat na negativní dopady trávení času na internet a povzbuzovat studující, ať tráví vice času s lidmi osobně, než uvnitř virtuálního světa, a rovněž, pokud je to možné, ať se snaží...