Přeskočit na hlavní obsah

Online přednáška č. 2 - Dezinformace, fake news a hoaxy

 Téma se mi moc líbilo, a myslím si, že je čím dál aktuálnější. Ráda jsem si učlenila pojmy jako hoax, fake news, dezinformace atp. Do výuky bych téma začlenila ve formě několika článků – část pravdivých a část různých hoaxů a „fake news“. Tyto články bych s žáky přečetla, a následně vyzvala ke společné diskuzi o tom, co je a co není pravda, co je k danému názoru přimělo, či co bylo například ve článku „divné“.

Pokud máme psát i nápady na prohloubení, tak bych ráda slyšela více věcí o cenzuře, která zde podle mého názoru v nějaké míře je a spatřuji v ní problém. Moc se neztotožňuji s názorem v 5 minutě videa, že když nás sociální síť zablokuje, můžeme své názory a myšlenky psát jinam. Chápu, že můžeme, ale musíme se zamyslet nad reálným dosahem. Kolik lidí si přečte status na Facebooku a kolik nějaký internetový blok? Dále si kladu otázku, kdo vlastně o cenzuře a o tom, co je správné nebo špatné, rozhoduje. Jaké má člověk možnosti, pokud byl zablokován neprávem? Troufám si tvrdit, že u nadnárodních společností typu Facebook a YouTube poměrně malé, neboť zde není česká podpora, těžko se tak člověk dovolá spravedlnosti. Velmi zajímavě se k této problematice vyjadřuje Dan Vávra (viz https://www.youtube.com/watch?v=4iiSArAFPYk&ab_channel=BestofUKulat%C3%A9hostolu)

 

Děkuji za přednášku i příklady, které byly v přednášce poskytnuty. Velmi mě toto téma bavilo.

 

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Seminář č. 1 - Proč je mediální výchova důležitá?

Čeho si na tomto proběhlém semináři cením, je skutečnost, že mě donutil zamyslet se nad svým vlastním stráveným časem na sociálních sítích, neboť data, která nám byly během semináře promítnuty, byly poněkud dramatické, a utvrdily mě v tom, že je tato všeobecná přemíra trávení času online skutečně problém. My přitom, jakožto budoucí učitelé, máme možnost svým působením žáky motivovat a vést k tomu, aby zaujali zdravější a kritičtější postoj k internetovému světu než, který ukazují výše zmíněné statistiky. Žákům a žákyním bychom především měli ukázat, jak umět správně vybalancovat „online život“ a „offline život“. Předtím je však nezbytné, aby i my sami jsme toho byli schopni, a teprve potom k tomu můžeme vést i ostatní, tj. žáky a žákyně. Je třeba v rámci našeho učitelského působení poukazovat na negativní dopady trávení času na internet a povzbuzovat studující, ať tráví vice času s lidmi osobně, než uvnitř virtuálního světa, a rovněž, pokud je to možné, ať se snaží...